Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - červen 2017

Pozorování proměnných hvězd - červen 2017

Jarní období umožnilo provádět fotometrii některých sledovaných eruptivních hvězd.
Zákrytová dvojhvězda GSC 01387 – 00475 (ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc) je dalším objektem, který je kandidátem jako eruptivní hvězda. Vedou k tomu určité indicie, které jsou podobné jako u zkoumaného objektu GJ 3236. Podrobnější informace jsou převzaty z publikace „The shortest period field contact binary“ (Slavek M. Rucinski, Theodor Pribulla, MNRAS 388, 1831–1835, 2008).

V publikaci jsou uvedeny výsledky fotometrie a spektroskopie dvojhvězdy GSC 01387 – 00475 (ASAS 083.128 + 1953,1). Tato dvojhvězda s orbitální periodou 0,2178 dne podporuje argument, že cut-off rozložení period kontaktních dvojhvězd – dosud definovaných jako hvězdy CC Com, je velmi ostré. Jediný případ s ještě kratší periodou je znám v kulové hvězdokupě, kde se dají takové případy očekávat. Spektroskopická orbitální dráha pro GSC 01387 – 00475 je dobře definována. Orbitální dráha s nízkým sklonem a spektroskopický průvodce přispívá asi z 1/3 k celkové svítivosti systému a fotometrické proměnnosti kolem 0,09 magnitudy. Fotometrická pozorování jsou v současné době nedostatečná pro identifikaci změn jasnosti s malou amplitudou 0,02 – 0,03 magnitudy.

Periody kontaktních dvojhvězd mají ostrou hranici „cut-off“ (Rucinski 1992a, 2007). V současné době je nejlépe prozkoumaným systémem CC Com s periodou 0,2207 dne. Rozložení period „cut-off“ není do současné doby uspokojivě vysvětleno. V roce 2006 Stepien uvádí, že se jedná o důsledek velmi rychlého poklesu účinnosti momentu hybnosti (H) s klesající hmotností (M) hvězd na hlavní posloupnosti „saturovaných“ magnetickou aktivitou.
Projekt All Sky Survey Automated ASAS (Pojmanski 1997, 2004; Pojmanski a Maciejewski 2005; Paczynski et al.2006) pomohl objevit mnoho kontaktních dvojhvězd. V rozsahu 8 – 13 magnitudy bylo zejména na jižní polokouli objeveno několik stovek kontaktních dvojhvězd. Ze sedmi proměnných hvězd objevených ASAS a původně klasifikovaných jako kontaktní dvojhvězdy s periodami kratšími než perioda CC Com (Rucinski 2006) se ukázalo, že šest z nich nejsou zákrytové dvojhvězdy. V této práci se zabýváme jediným systémem, který zůstal - ASAS 083.128 + 1953,1. S periodou 0,217811 dne, což je hodnota o 1,3 % kratší než u CC Com (P = 0,220686 dne), patří v současné době k objektům s nejkratší periodou (existuje jeden objekt v kulové hvězdokupě s kratší periodou). Kromě spektroskopických pozorování z David Dunlap Observatory (DDO) je zpracována fotometrie ve filtrech V a I z přehlídky ASAS a nefiltrovanou fotometrií z DDO.

Informace z literatury:
GSC 01387-00475
se nachází na souřadnicích J(2000) 08:31:27.88, +19:53:03.5. V katalogu Tycho je uvedena průměrná magnituda BT = 11.922 a VT = 10.712, což dává hodnotu B-V = 1.03 a spektrální typ hvězdy na hlavní posloupnosti K4V. To je v rozporu s hodnotou V – I = 1.25 z projektu ASAS, kde vychází B – V = 1.12 a tedy sp. třída K5V. Z vlastních spekter v modré oblasti (oblast 650 A v okolí čar 4200 A) vychází sp. třída K3V, zatímco z veličin 2MASS je J – K = 0,72, což odpovídá sp. třídě K5V. Rozptyl uvedených sp. tříd je zřejmě důsledkem nově zjištěného spektroskopického průvodce. Trigonometrická paralaxa není známa. Extrapolovaná kalibrace Mv (Rucinski 2000) dává rozdílné hodnoty Mv = +6,17 a +7,16 za předpokladu
B – V = 1,03 a V – I = 1,25 při Vmax = 10,33 s 2/3 příspěvkem jasnosti dvojhvězdy. Vzhledem k nejistým hodnotám barevných indexů vychází vzdálenost mezi 53 – 84 pc.
Prostorová rychlost GSC 01387–00475 je −11.1 ± 1.6 mas/rok a +5.5 ± 1.6 mas/rok (Hog a kol. 2000).

Okrajově významný zdroj rentgenového záření 1RXS J083127.8 + 195301 (ROSAT tok: 0,102 ± 0,020 cts / s, Voges a kol. 1999) se nachází ve vzdálenosti 6-ti obloukových vteřin od optického zdroje a indikuje poziční koincidenci.

Pozorování:
Pro vykreslení fázové světelné křivky byly použity spektroskopické efemeridy (To = 2 452 623,1423  perioda = 0,217811 dne). Ta vykazuje malou amplitudu 0,09 magnitudy s poměrně velkým rozptylem dat ve V kolem 0,02 – 0,03 magnitudy. Rozptyl je větší, než se očekávalo u dat z přehlídky ASAS u hvězd stejné jasnosti (rozptyl 0,015 – 0,02 mag). Časy zákrytů nevykazují žádný systematický posun v průběhu šesti let z dat ASAu. Body do světelné křivky byly získávány poměrně zřídka s typickým intervalem 2-3 dny.
Během spektroskopických měření na DDO byla prováděna nefiltrovaná fotometrie na 15cm hledáčku hlavního dalekohledu 1,88 metru. Hvězda vykazovala během pozorování podobný rozptyl dat jako u ASASu (použita srovnávací hvězda GSC 01387 – 00510, 13,27 mag. B-V=0.70). Z nich byla změřena tři minima. Na jejich základě se ukazuje, že hodnota fotometrické epochy je posunuta o 0,0018 dne oproti spektroskopické.

Spektroskopie:
Spektra GSC 01387-00475 byla pořízena pomocí štěrbinového spektrografu v ohnisku 1,88m dalekohledu observatoře David Dunlap Observatory v šíři 240 A kolem tripletu MgI (5167, 5173 a 5184 A) s rozlišením 12 000 čar, tedy 2160 čar/mm. Expoziční doby byly 500 sekund, což je 2,6 % orbitální periody.
V tabulce jsou uvedeny parametry systému určené ze spektroskopie. Při sklonu orbitální dráhy
i = 42 ± 3 stupně vychází celková hmotnost systému M1+M2 = 0,94 ± 0,16 Msl, což je hodnota přiměřená pro kontaktní dvojhvězdu spektrálního typu K3/5V. Celková hmotnost je podobná systému CC Com, M1+M2 = 1,083 ± 0,012 Msl. Taktéž poměr hmotnosti q = 0,474 ± 0,008 je podobný CC Com: q = 0,527 ± 0,006.

Třetí složka:
Třetí složka u GSC 01387-00457 byla identifikována jako jeden objekt na základě nejlepších spektrálních snímků. Průměrná radiální rychlost vychází V3 = 27,42 ± 0,18 km/s, což je zřejmý rozdíl od radiální rychlosti těžiště dvojhvězdy V0 = 22,21 ± 0,68 km/s. Tento měřitelný rozdíl naznačuje, že orbitální perioda třetí složky kolem dvojhvězdy je krátká.
Poměr svítivosti třetí složky bylo možné odhadnout z profilu spektrálních čar a je L3/L1,2 = 0,546 ± 0,015. Z toho vyplývá poznatek, že třetí složka má podobnou svítivost jako dvojhvězda a že se jedná pravděpodobně o trpasličí hvězdu spektrální třídy K.

  

Obrázek 1:
Fotometrická data ve filtrech V a I z databáze ASAS pro GSC 01387-00457 zpracovaná do fázové křivky podle základního minima určeného ze spektroskopie (data z období 13. 12. 2002 - 28. 12. 2002).

 

  
Obrázek 2:
Nefiltrovaná fotometrie z dalekohledu DDO pro GSC 01387-00457 zpracovaná do fázové křivky podle základního minima určeného ze spektroskopie (data ze 17. 11. 2007).

 

 

Obrázek 3:
Radiální rychlosti složek dvojhvězdy GSC 01387-00457. Počátek fáze se počítá s konjunkcí hmotnější složky. Špatně definovaná nebo změřená spektra, která nebyla použita pro určení radiálních rychlostí, jejich poloha je zobrazena ve spodní části obrázku.

 

Tabulka 1:
Parametry orbitální dráhy GSC 01387-00457 určené ze spektroskopie


Vzhledem k tomu, že tento trojhvězdný systém je vedený i jako zdroj rentgenového záření, je možné očekávat podobnou erupční aktivitu jako u systémů GJ 3236 nebo NSVS 01031772 Cam. Pravidelnou fotometrii ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc jsme zahájili 29. 12. 2016. Díky krátké periodě jsme získali poměrně rychle celou fázovou křivku. Systém je poměrně jasný (ve filtru V = 10,38 magnitudy) a je možné provádět u nás na hvězdárně ve Valašském Meziříčí fotometrii ve filtru B. V této spektrální oblasti je možné očekávat nápadnější erupční aktivitu, jak jsme se přesvědčili při fotometrické kampani GJ 3236.
Nová fázová křivka ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc ukazuje poněkud překvapivou skutečnost, že sekundární minimum nenastává ve fázi 0,5, ale poněkud asymetricky ve fázi zhruba 0,55. To je u kontaktní dvojhvězdy poněkud zarážející, zvláště při tak krátké orbitální periodě. Pro vysvětlení jsem se obrátil na Petra Zascheho z Astronomického ústavu univerzity Karlovy. Jedná se o projev tzv. falešné excentricity, která je pravděpodobně způsobena přítomností horké skvrny. O tomto jevu pojednává jeho práce o podobných dvojhvězdných systémech V0407 Peg a LU Vir (IBVS 5991 30. květen 2011).
Pokud porovnáme fázové křivky z publikace S.M. Rucinski (2008) – (obrázek 2) a nové z roku 2017 (obrázek 4), rozdíl je patrný.
Prozatímní závěr je takový, že erupce zatím nebyly zaznamenány, ale je možné sledovat změny vzhledu fázové křivky, které mohou probíhat velmi rychle.

 

 

Obrázek 4:

Fázová křivka GSC 01387-00457 pořízená z fotometrie ve Valašském Meziříčí v období prosinec 2016 až duben 2017.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz