Na obloze

Únor 2012

Planety

Venuše - z večera nad západem.

Jupiter - z večera nad jihem.

Mars - vychází před půlnocí.

Saturn - vychází před půlnocí.

Měsíc

Měsíční fáze:

7. 2. 2012 – úplněk

14. 2. 2012 - poslední čtvrť

21. 2. 2012 - nov

 1. 3. 2012 - první čtvrť 

K pozorování Měsíce na hvězdárně nastává nejvhodnější období zhruba od 1. 2. do 5. 2. a opět od 24. 2. Tedy  zhruba od tří dnů po novu, do dvou, tří dnů před úplňkem.

Tehdy se Měsíc nachází na večerní obloze po setmění a navíc kolem fáze zvané první čtvrť. První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější, jelikož je jeho povrch na rozhraní světla a stínu nasvícen sluncem ze strany, což způsobuje, že tamní povrchové útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Naopak pozorování úplňku se raději vyhněte. Úplněk je totiž z hlediska pozorovatelské praxe, hned po zatažené obloze, snad vůbec to nejhorší co vás může potkat. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří, připraví o pohled na slabší objekty noční oblohy jakými jsou například mlhoviny, či galaxie. Nemluvě o skutečnosti, že v dalekohledu značně oslňuje, čímž dochází ke zhoršení orientace v jinak poměrně tmavých prostorách kopule. Nakonec jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.

Komety

Podrobnější informace i o slabších pozorovatelných kometách naleznete v sekci věnované meziplanetární hmotě.

Družice

Kromě úkazů, které způsobí sama příroda na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v našem přolehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky Iridií a přelety kosmické stanice ISS, (v obou případech platí pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).

Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.

Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.

Z večera nad západním obzorem září souhvězdí Andromeda galaxie M31. Nad jihem se dále nachází souhvězdí Býk, kde nalezneme otavřenou hvězdokupu M45. Jihovýchodně se nachází souhvězdí Orion s mlhovinou M42.  

Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.

 Noční obloha nad Valašským Meziříčím v 18:00 hodin.

Noční obloha nad Valašským Meziříčím o půlnoci.

 
Noční obloha nad Valašským Meziříčím v 05:00 hodin.

Výše umístěné obrázky pochází z programu Stellarium a platí pro noc z 14. na 15. 2. Dole je jih, vlevo východ, vpravo západ, nahoře sever. S výjimkou Měsíce se budou pozice vyobrazených těles měnit jen pozvolna.